.
Nečtu to po sobě.

Srpen 2018

A má to šukání cenu?

28. srpna 2018 v 19:45 | Spiral | 
"I've tried everything to feel something but nothing."

Bylo mi 15, když jsem byla na prvním večírku. Opila jsem se z tequily a vyspala se s jedním...prostě týpkem. Nic zvláštního na něm nebylo, jen vypadal jak jeden týpek ze seriálu. Byla jsem na to hrdá, teď zpětně mi dochází, že hrdost mi byla celou dobu maskou. Ať už šlo tady o P., nebo o dalších 36 chlapů, hrdost tam asi nikdy nehrála roli.

Arogance, to je to, co mi celou dobu rezonuje hlavou, když si na ty doby vzpomenu. Měla jsem nosánek nahoře, protože byly doby, kdy jsem měla jakéhokoliv chlapa, na kterého jsem si vzpomněla. Ani nevím, co jsem měla za cíl, možná najít pravou lásku? Spiral, láska se hledá v očích a ne v rozkroku.

Teď už mi připadají jednorázovky ubohé a trapné. Nemám zájem spát s chlapem jen tak. Nechci se jen tak rozdávat, protože mi orgasmus od mě samotné nestačí. Možná kdybych byla single, mluvila bych jinak.

Víte, člověk když chrápe se třema chlapama za noc, tak se necítí líp. Ani hůř. Prostě pořád stejně a jen si říká, proč potřebuje vystřídat za noc tolik chlapů, kolik někteří neměli ani za celý život. Sex s náhodnými účastníky tohotéž večírků slouží jako placebo na zlomené srdce.

Nyní jsem v situaci, která je mi přijemná i velmi nepříjemná zároveň. Bydlíme s jedním kámošem, který mě začal mírně fyzicky přitahovat. Spíš zvědavost, než skutečná přítažlivost. A od té doby, co jsem mu to (já kráva) ožralá řekla, mi došlo, že je to oboustranné.

Promluvila jsem si o tom s V. a tak nějak jsem se shodli, že jsme oba dva kurvy a asi si v budoucnu nemůžeme vyčítat, když se podvedem. Dokud tam nebudou zatažený city, tak je to v pořádku.

V podstatě jsem dosáhla toho, po čem jsem na střední toužila.

Stejně nic necítím. Stejně jsem jen vnitřně tak trochu vděčná za to, co mám, ale stejně...ta vyprahlost mě jednou zabije.