.
Nečtu to po sobě.

Půjdu kam chcu!

6. dubna 2018 v 13:48 | Spiral | 























"...Papírový draky
slunce, hory, mraky
umět chtít to, co mám
poznat, když se mýlím
opustit v tu chvíli
pro neznámé to, co znám..."

Dva roky stagnace a nejistoty. Dva roky vymýšlím, co budu dělat. Dva roky si říkám, že ten život nemůžu promrdat, jen protože je to jednoduché. Dva roky se bojím toho kroku do neznáma. A bojím se toho jen z důvodu, že dosud jsem všechny takové kroky podnikla s tím, že jsem za sebou spálila všechny mosty a šla někam, kde to vůbec neznám. Bez zkušeností, bez kontaktů, bez ničeho.

Bojím se a nebojím zároven. Těším se a obávám se. Pořád mám tendenci se zahrabat pod peřinu a dospělost odložila ještě o chviličku. Společnost nás mladé totiž děsí. "Už bys měla dospět.", "Měla by sis sehnat práci.", "Měla bys přemýšlet, co s budoucností.", "Měla by ses připravovat na to, že jednou budeš mít rodinu.". Jako kdybychom si k těmto věcem nedošli sami. Jako kdyby nás před tím vším museli varovat. A pak čekají, že se do dospělosti vrhnem s nadšením a elánem.

Problém je v tom, že já se dospělosti a zodpovědnosti nebojím. Já to jen neumím. Nikdo mě to nenaučil, protože mi rodiče zodpovědní nikdy nebyli. Ted si nejsem schopná zaplatit ani nájem a všechno za mě platí můj chlap. Jistě, že bych se mohla zvednout a jít makat do Lidlu. Ale ve vší upřímnosti - myslím si, že mám na víc.

A tak se hlásím aspon na tu VOŠku. Proč? Je mi jasné, že se tam nic extra navíc nedozvím, ale aspon ten mozek na tři roky zaměstnám. Budu mít před sebou cíl, který když dám, tak sama sobě dokážu, že nestojím za úplné hovno.

"Jeden malý krok pro lidstvo, jeden velký krok pro Spiral."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 6. dubna 2018 v 13:58 | Reagovat

Nejvíce naučí praktické zkušenosti ze života, věřím že se ti to podaří :)

2 Lúmenn Lúmenn | Web | 6. dubna 2018 v 17:53 | Reagovat

Dospělost se nestane ze dne na den. Ona se k tobě tak potichoučku polehoučku připlíží a najednou ho a usadí se ti za krkem. A je to někdy opruz, nebudu lhát, ale připravenej na to nebyl asi nikdy nikdo. Tak držím palce, ať je to co nejmíň bolestivý a studia ať se vydaří :)

3 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 7. dubna 2018 v 15:52 | Reagovat

Člověk se musí odprostit od těch cizích hlasů. Měla bys tohle a tamto. Ne.
Ty sama musíš vědět, kdy je na určité kroky ten správný čas a dělat životní kroky tak, jak to sama cítíš a ne, jak to předpokládá tvé okolí.

Stejně tak si myslím, že jít na nějakou školu s tím, že se tam nic moc nedozvíš, není ten nejlepší přístup. Je složité u něčeho vytrvat, pokud pro to není člověk nadšený.

Každopádně přeju ti, aby ti tento krok vyšel a abys především dokázala najít sama sebe a být se sebou spokojená :)

4 Spiral Spiral | 9. dubna 2018 v 11:09 | Reagovat

[3]: Díky moc.:)

Jinak na škole se nikdy nic moc nového nedozvím, to bych musela chodit na přírodovědní obor. U ostatních oborů mi informace buď nepřipadají nijak užitečné (uměnovědy a interaktivní média mě buď vůbec nezajímají a nebo tam fakt probírají samé sračky :D) a nebo vím, kde bych si je dohledala.:)

Žádný jiný přístup mi bohužel nezbývá. Jenom s gymplem pořádnou práci neseženu a na vysokou fakt nemám (respektive obor, který by mě zajímal natolik, abych si řekla "Jo, tohle bych chtěla dělat celý život." není). Ekonomiická a právní činnost - tam už nějaký základ je, navíc je ta i druhý jazyk a zopáknout si němčinu, to by se taky hodilo.:D

Škola mi je jinak fakt k hovnu. Nejraději ze všeho bych chtěla barák, zahradu, děcko, psa, nějaký slepice a to mi ke spokojenému životu stačí.:D Jen si na to musím nějak vydělávat a kde jinde, než v kanclíku.:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama