.
Nečtu to po sobě.

Berličky

15. září 2017 v 9:01 | Spiral | 
Dlouhou dobu jsem byla vyložene "antiezo". Cokoliv zavánělo ezoterikou jsem tvrdě odsuzovala, i přestože mám k spirituálním záležitostem dost blízko. Co vlastně způsobilo dva mé zlomy, při kterých se sama sebe ptám, kdy zase dojde na chvíli, kdy otočím o 180° a přestanu věřit všemu, co mi bylo do té doby přirozené.

První můj zlom byl asi ve chvíli, kdy jsem se seznámila se Z., která cokoliv ezoterického tvrdě odsuzovala a nebrala v potaz skutečnost, že by někdo mohl mít jiný názor. A protože jsem ji měla moc ráda, kývala jsem jí tak dlouho, dokud jsem se nestala jí (nevím, jestli to byla z její strany vypočítavost a nebo to udělala nevědomky). Takže jsem se začala smát lidem, co hledají energie, co si ukládají informace do křišťálů, co odmítají očkování apod.

Pak jsem začala chodit na psytrance a věci, kterým jsem nevěřila, jsem uviděla na vlastní oči. Proudy energií, které se vlní po celém prostoru, lidé vyhledávající místa, kde je energie nejpozitivnější, krystaly, v nihž se míhaly informace...začala jsem si říkat "Na tom něco bude.".

Zkusila jsem si vyložit tarot, zkusila jsem se naučit určování ascendentů (nenaučila :D), hledala jsem ideální kámen a pořád nic. Po čase mi došla jedna věc. Tyhle věci nelze hledat, nelze se je naučit. Takové věci musí přijít a ono už si vás to najde samo.

Důležité je tomu nepodlehnout, ale pouze si to užívat. Hrát si s tím. Pokud totiž podlehneme a začneme brát ezoteriku jako samozřejmost, jako něco, čemu se musíme věnovat každý den, ztratí to tu zábavnou část a stane se z toho pouhá rutina postrádající jakýkoliv spirituální podtext.

Ona spiritualita jako taková je hodně podobná užívání drog. Člověk to může zkusit a nic to s ním neudělá. Může si dát tripa a jediné, co mu to dá, tak 12 hodinovou jízdu na kolotoči. Člověk si na tom může ujet. Může si fetovat od nevidim do nevidim, ale jediné, co na nich najde, tak věci, co takovým fetováním posral. Je ale třetí možnost. Člověk je může brát jako vodítko. Jako berličku, která slouží podobně (neli líp), jako rok návštěv u psychologa. Může se nad sebou zamyslet, prozkoumat negativní i pozitivní vlivy, může objevit sám sebe.

A jak to mám já? Občas si pročtu knížku o astrologii, či symbolech. Beru to všechno jako inspiraci. Ne jako všeobecnou pravdu. Věřím ve skutečnost, že bylinky zmůžou víc, než tisíc doktorů, pokud člověk není idiot a neléčí tím rakovinu. Věřím v moc drahých kamenů, proto bych si nikdy nedovolila sáhnout někomu na křišťál. Pokouším se ze sebe vyhnat negativní energii, které mám v sobě požehnaně. Ovšem shrnula bych to tím, že nutně potřebuji berličky k tomu, abych mohla žít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 15. září 2017 v 14:22 | Reagovat

Je fajn že to máš jako inspiraci a zase tak moc to nežereš :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama